Z duchovního života sester
Program našeho společného života uskutečňujeme v rozmanitých
situacích každodenního života, které ve společné úvaze přesněji
přizpůsobujeme podmínkám jednotlivých komunit a sester. V síle našeho
všeobecného kněžství se všechny naše práce, modlitby, naše apoštolské
dílo, denní povinnosti, tělesný a duševní odpočinek, ,,dokonce i
těžkosti života, když je snášíme trpělivě, se stávají duchovní obětí,
která se Bohu líbí skrze Ježíše Krista" - prožíváme - li je v Duchu
svatém, (1 Petr 2, 5). To všechno obětujeme ve slavení eucharistie s
obětí Těla Páně a přednášíme v Boží bázni Otci. Tímto způsobem
zasvěcujeme svět Bohu. Naše sebeobětování denně uskutečňujeme účastí na
životě církve a na poslání apoštolů, které spočívá v naslouchání a
hlásání Božího slova, ve slavení liturgie a posvěcování světa, jakož i v
úloze budovat v lásce naše komunity. Život v našich komunitách je
uspořádán tak, aby naše domy byly také místy dobrovolného zachovávání
mlčení, rozjímání, studia a sesterských rozhovorů.
Se slavením eucharistie, která je stolem slova a obětí chvály, je velmi
úzce spojena liturgická modlitba církve. Jako Kongregace kanovnického
založení pěstujeme společnou liturgickou modlitbu jako naše zvláštní
poslání a klademe důraz na její společné konání. Určené liturgické texty
rády zpíváme. Zpěv více odpovídá povaze některých částí liturgie, činí
ji slavnější a spíše spojuje srdce k Boží chvále. Jsme si vědomy
důležitosti modlitby, a proto se jí horlivě věnujeme. Věrně konaná
každodenní modlitba je pro každou z nás prvotní nutností. Prohlubování
modlitby a všech zbožných úkonů máme za nejdůležitější část svého
poslání. Společnou modlitbou rozumíme především liturgickou modlitbu
konanou v chóru.
Každá sestra má věnovat čas i soukromé modlitbě. Denně věnujeme alespoň
půl hodiny rozjímání. Abychom zajistily skutečný pokrok na cestě k
dokonalosti a v poznání sebe, zpytujeme denně svědomí. Při soukromých
pobožnostech dáváme přednost modlitbě růžence a křížové cestě. V duchu
svatého Norberta se snažíme o upřímné uctívání Neposkvrněné Panny Marie
a věnujeme zvláštní pozornost duchovním cvičením, která mají vztah k
Matce Boží.
Společné a soukromé adorace a návštěvy eucharistického Krista svědčí o
naší lásce k němu a obnovují stále eucharistickou milost.
V naslouchání slovu Božímu a slavení Eucharistie, přijímání svátostí,
chórové a soukromé modlitbě, v nichž se projevuje kontemplativní rozměr
našeho způsobu života, představují duši celého našeho apoštolátu. Ovocem
slova a svátostí je viditelné i neviditelné sjednocení Božích dětí.
Především slavením eucharistie se vytváří jednota v Božím lidu.
Uskutečňování této jednoty v Kristu je nejvyšším cílem našich komunit.
Podle učení svatého Augustina má jednota v našich komunitách přerůst
v lásku, objímající všechny lidi.
Duchovní čtení konáme jednotlivě a společně. Jako duchovní četbu čteme
bibli, knihy církevních Otců a jiných starších a nových učitelů
duchovního života. Čtení při stolování konáme podle řádových tradic
zvláště na jeho počátku ve spojení s modlitbou před jídlem.
Několikrát za rok věnujeme jeden den duchovní obnově. Podle
premonstrátské tradice se častěji modlíme kající žalmy a konáme kající
pobožnosti. Každý rok konáme exercicie a to tak, aby skutečně sloužily
k duchovnímu růstu.
Mlčení, jehož smyslem je zklidnění a soustředění se, má být prostředkem
k duchovní četbě, k modlitbě, k duševní práci. Zachováváme ho také s
ohledem na kontemplativní rozměr našeho způsobu života. Při používání
sdělovacích prostředků si počínáme s nutnou obezřetností a vyhýbáme se
všemu, co by mohlo škodit našemu povolání
Ve svátosti pokání vyznáváme bídu našich hříchů a velebíme milosrdenství
Boží. Zde se nám v nesčetných způsobech nabízí pokoj s Bohem a církví.
Toto smíření obnovujeme též se spolusestrami a všemi lidmi. Proto
přijímáme tuto svátost často. Půst a zdrženlivost zachováváme podle
církevních zákonů, místních obyčejů a zvyklostí domu.
Obydlí sester je podle možnosti - v jednoduchosti a hygieně - přiměřené
požadavkům, které jsou na sestry kladeny. Má odpovídat požadavkům
řeholního života, práce, apoštolátu a pohostinnosti. Část domu je
vyhrazena jen pro sestry (klausura).
Oprávněné místo v našem životě mají tělesné a duševní občerstvení, péče
o zdraví, dovolené, návštěvy, dopisování. Pravidelná rekreace, která
patří do denního programu a kterou při vhodných příležitostech
prodlužujeme, je důležitý prostředek osvěžení těla a ducha a upevnění
společenství. Dovolená a návštěvy jsou nám příležitostí k odpočinku a
jedním projevem lásky a přináležitosti k rodině. Psaní a přijímání
dopisů je nám dalším cenným prostředkem pěstování sesterského rodinného
a lidského společenství i apoštolátu.
Péče o zdraví každé sestry je úlohou jak jí samotné, tak komunity a
představených. Chráníme se zanedbání i úzkostlivosti. Používáme vhodné
přirozené prostředky, které pomáhají tělesné a duševní zdraví udržet,
případně je znovu získat.
Starší a nemocné sestry se spojují s Kristem, který trpěl za spásu
světa. Tím se stávají podobnými Kristu a svým způsobem pomáhají budovat
naše společenství. Ostatní sestry se jich ujímají se sesterskou péčí a
odpovídající pomocí. Sestry, kterým byla v nemoci nebo stáří a v
nebezpečí smrti udělena svátost nemocných a viatikum, se připravují na
to, že přechodem do království Božího vstoupí plně do velikonočního
tajemství.
Naše sjednocení se sestrami, které zesnuly v Kristově pokoji, trvá dále
a posilňuje se prostřednictvím duchovních dober. Proto na ně pamatujeme
v lásce u oltáře Páně a modlíme se za ně.
Zvláštním způsobem jsou nám blízcí rodiče sester, kterým patří první
místo mezi našimi dobrodinci, dále naši spolupracovníci a ti, kteří nám
pomáhají v rozličných potřebách života a apoštolátu, přátelé a
dobrodinci Kongregace, provincií a komunit.
Přijímání hostů, služba chudým a potřebným patří mezi tři věci, které
sv. Norbert zvláště doporučuje. Proto máme otevřít srdce i ruce pro
lidskou nouzi, zvláště pro nešťastné, trpící a utlačované. Naše domy
mají být místem duchovního zotavení. Chceme zůstat věrné pohostinnosti
doporučené svatým Norbertem, která platí neméně duši jako tělu.
Realita každodenního společného života vyžaduje, abychom všechno, čím
jsme a co konáme, ,,vložily do společného". Náš sesterský život nalézá
svou trvalou podobu v osobních vztazích vzájemné úcty, služby, důvěry,
formování se, odpouštění a povzbuzení. Do celku našeho způsobu života
patří pokání. K jeho uskutečňování patří také přijímání a rozlišování
různých povah, trpělivým snášením odříkání a nevýhod, které s sebou
každodenní práce a společný život přináší. Náš způsob života se
inspiruje také životem prvotní církve, tak jak ho začali žít apoštolé a
ostatní Kristovi učedníci a učednice má být znamením společenství s
církví. Aby se tyto hodnoty zachovaly, žijí sestry v komunitách, jimiž
jsou právně zřízené domy, podřízené autoritě určené představené.
Ačkoli hlavní známkou námi slibovaného života jsou tři evangelní rady,
stálým obracením se k Bohu a společným životem nacházíme těchto známek
více a v hlubším smyslu. Praxe evangelních rad je totiž řízena láskou
k Bohu a bližnímu, vždy zapojena do obecného povolání ke svatosti.
Svatí Otcové Augustine a Norberte, orodujte za nás.
Denní duchovní program
Denní duchovné program stanovuje každá komunita s ohledem na její
životní a pracovní podmínky tak, aby sloužil různým aspektům společného
života a věrnosti ve službě Bohu a lidem. V naslouchání slovu Božímu a
slavení Eucharistie, přijímání svátostí, chórové a soukromé modlitbě se
projevuje kontemplativní rozměr našeho způsobu života, přímo duše celého
našeho apoštolátu.
V naší kapli je slavena eucharistie jako děkovná oběť. Sestry se jí
účastní jako vrcholu svého společného a osobního života. Společné a
soukromé adorace a návštěvy eucharistického Krista svědčí o naší lásce k
němu a obnovují stále eucharistickou milost. Sestry pevně spojují
duchovní život s prací.
Denní duchovní program od 28. 9. 2011
Pondělí až středa:
5:30 ranní chvály + modlitba se čtením
6:10 rozjímání (od května do září s možností venku)
6:45 mše svatá, potom dopolední modlitba uprostřed dne
8:00 snídaně
12:00 oběd, po něm rekreace (Po., St., Pá), potom polední modlitba
uprostřed dne
16:30 (Po a Pá) odpolední modlitba uprostřed dne + večerní chvály + sv.
růženec (v květnu májová pobožnost)
(Út a St) odpolední modlitba uprostřed dne + večerní chvály + 1/2h
adorace
17:30 večeře
18:15 duchovní četba, nebo sdílení nad Písmem svatým (Po-St + Pá)
Kompletář soukromý
Čtvrtek:
6:45 mše svatá s ranní chvály, potom modlitba uprostřed dne
8:00 snídaně
12:00 oběd
13:00 modlitba uprostřed dne + vystavit Nejsvětější Svátost oltářní
16:30 modlitba uprostřed dne + modlitba se čtením + večerní chvály
17:30 večeře
18:15 ukončení adorace Kompletář společný
Pátek:
5:30 ranní chvály + modlitba se čtením
6:10 rozjímání (od května do září s možností venku)
6:45 mše sv., potom modlitba uprostřed dne
8:00 snídaně
12:00 oběd
15:00 modlitba k uctění pěti ran Krista Pána
16:30 modlitba uprostřed dne + večerní chvály + sv. růženec + Korunka k
Božímu milosrdenství
17:30 večeře
18:00 duchovní četba
Sobota:
6:00 ranní chvály+modlitba se čtením
6:45 mše svatá, modlitba uprostřed dne
8:00 snídaně
11:45 modlitba uprostřed dne
12:00 oběd, potom modlitba uprostřed dne
17:00 večeře - soukromá
18:15 večerní chvály + Kompletář společný (rozjímání, sv. růženec, duch.
četba soukromá)
Neděle:
6:00 mše svatá, následují ranní chvály + modlitba se čtením + modlitba
uprostřed dne
8:00 snídaně
11:45 modlitba uprostřed dne
12:00 oběd, po něm prodloužená rekreace, modlitba uprostřed dne
17:00 večeře
18:00 večerní chvály, adorace do 19:00 , Kompletář společný (rozjímání,
sv. růženec + duch. četba soukromá)
Komunita sester premonstrátek na Svatém Kopečku