|
Kongregace sester premonstrátek byla založena 27. dubna
1902 na Svatém Kopečku u Olomouce. Dne 23. července 1902 byla tato
Kongregace na řádové generální kapitule v Averbode v Belgii schválena a
přijata do premonstrátského řádu. Kongregace vede sestry k vlastnímu
posvěcení zachováváním slibů Evangelních rad, Bohu zasvěcené čistoty,
chudoby a poslušnosti v životě naplněném kontemplací a apoštolskou prací,
který žijeme pod vedením a ve spolupráci se společenstvím kněží
Premonstrátského řádu.
Stručná historie od založení Kongregace
Kongregace byla založena strahovským
premonstrátem P. Vojtěchem Frejkou v roce 1902. Sestry nejdříve působily v
původním klášteře na Svatém Kopečku, který je od Norbertina vzdálen asi
200m. Je to objekt - jmenoval se tehdy Útulna svatého Josefa, který dosud v
restituci vrácen není.
Jak se Kongregace slibně rozvíjela bylo mnoho nových
sester a původní klášter svou kapacitou nestačil. V roce 1930 za tehdejší
generální představené matky Bronislavy Marie Večerkové se zakoupil od
kláštera premonstrátů na Strahově pozemek zde na Svatém Kopečku a byl
vystavěn nový Mateřinec, který byl 9.8.1931 posvěcen tehdejším olomouckým
arcibiskupem Leopoldem Prečanem. To je dnes hlavní budova areálu Norbertina.
O rok později se začala stavět druhá budova - "exerciční dům", kde až do
roku 1950 sestry zajišťovaly exercicie pro laiky. S láskou a pečlivostí se
staraly o celoroční provoz, stravu a úklid objektu a zvaly různé
exercitátory, kteří laickým zájemcům poskytovali duchovní přednášky.
Tato
činnost byla v padesátých letech násilně přerušena a sestry se musely z Norbertina vystěhovat. Stát poskytl celý areál Základní škole pro děti se
zbytky sluchu, která v roce 1972 přistavěla ke dvěma stávajícím budovám
další budovu, která tehdy sloužila jako mateřská škola pro takto postižené
děti.
V roce 1991 byl celý areál vrácen do vlastnictví sestrám
premonstrátkám, které o jeho navrácení žádaly. Poslední budova bývalé
mateřské školky byla umořena nájmem, to znamená, že provincie ten objekt od
státu v podstatě odkoupila. Základní škola využívala areál Norbertina do roku
1999, kdy pro ni byl státem zrekonstruován areál v Olomouci, kam se ZŠ o
prázdninách r. 1999 přestěhovala. V současné době je to jedna z
nejmodernějších škol v celé střední Evropě.
Sestry premonstrátky použily
vlastní úspory k rekonstrukci dvou menších budov v areálu Norbertina, do
kterých se v červnu r. 2000 přestěhovaly s velkou radostí a vděčností, že se
mohly vrátit zpět do svého mateřince na Svatý Kopeček právě v jubilejním
roce 2000.
V r.2002 jsme oslavily v bazilice Navštívení P. Marie jubileum Kongregace -
100 let od jejího založení zde na Svatém Kopečku. Byl to čas díků za Boží
obdarování, pokorné ohlédnutí zpět, ale i v naději pohled do budoucna. Téhož
roku jsme s pomocí Boží začaly s vlastní rekonstrukcí mateřince od suterénu
(1.PP) až po 3.NP; vše bylo rozděleno do jednotlivých etap, podle finančních
prostředků Českomoravské provincie.
V závěru r. 2003 byla zprovozněna kuchyň, prádelna a přilehlé provozy v
1.PP, včetně instalace obou výtahů. Následně byla nabídnuta možnost
poskytnutí obědů pro obyvatele ze Sv. Kopečka (do jídlonosičů), stejně tak i
praní prádla pro veřejnost. V r. 2005 byl otevřen Domov sv. Norberta pro
laické seniory v 1.NP. V r. 2006 byla dokončena rekonstrukce 2.NP a hrubá
oprava prostor kaple sv. Norberta.
V r. 2008 byla dokončena rekonstrukce 3.NP a uskutečnilo se dlouho očekávané
a modlitbou podpořené stěhování sester do mateřince. Dočasná kaple v bývalé
MŠ však byla dál užívaná, což znamenalo náročné přecházení po objektech. V
r. 2009 se pokračovalo s opravou kaple v mateřinci, která byla dokončena v
červnu 2010 a dne 21.6.2010 byla tato kaple sv. Norberta slavnostně
posvěcena, což byl pro nás všechny velký Boží dar. Světitelem byl olomoucký
arcibiskup Mons. Jan Graubner.
Ve dvou menších uvolněných budovách areálu Norbertina bylo od 1.9.2009
otevřeno víceúčelové centrum, jako další z našich apoštolských činností.
Aktualizováno v říjnu L.P. 2010
 |
P. Vojtěch Vincenc Frejka, zakladatel Kongregace
sester premonstrátek na Svatém Kopečku, premonstrát strahovského
kláštera.
Narodil 18. května 1860 ve vesnici Kateřinky, v okrese
Pelhřimov. Po maturitě si podal žádost o přijatí do noviciátu ve
strahovské kanonii. Řeholní formaci na Strahově prožívá v létech 1880 -
1886. Slavné sliby složil v r. 1884, na kněze byl vysvěcen r. 1885.
Kaplanem na Svatém Kopečku byl v létech 1887 - 1906. V té době horlivě
pracoval na povolení založení nové Kongregace, což
se mu, přes mnohé nesnáze a s Boží pomocí podařilo. Dne 27. dubna r.
1902 stojí 3 kandidátky u hlavního oltáře poutního svatokopeckého chrámu
Navštívení Panny Marie. Probošt Bohumír Hendl, za asistence otce
Vojtěcha Frejky a ještě druhého kaplana P. Justina Sedláka oblékl do
bílého premonstrátského roucha první tři novicky.
P. Vojtěch Frejka zemřel 17. února 1937 v Praze. Tělo je uloženo na hřbitově v Nebušicích
mezi spolubratry. S velkou vděčností vzpomínáme v modlitbě a ve mši
svaté. R.I.P.
|
 |
První sestry
První sestry byly jako kandidátky
duchovně formovány v premonstrátském klášteře II. řádu ve Zwierzynci v
Krakově v Polsku. Jejich jména jsou: S.Norberta Marie Šťastná, S.Gilberta
Marie Stolařová a S.Marie Jenovéfa Koutná.
První představenou nové
Kongregace se stala S.Michaela Andrusikiewicz ze zwierzyneckého kláštera
(1902-1908). Vzpomínáme na začátky Kongregace sester třetího řádu na Svatém Kopečku,
na nadějný pobyt prvních kandidátek v krakovském Zwierzyniec, na
ostražitou důkladnost, se kterou církevní autority odkládaly první obláčku,
na těžké první roky.
Činnost sester se od počátku zaměřovala na péči o sirotky, hendikepované a
staré lidi. |
 |
Matka Bronislava
Marie Večerková
Působila na Svatém Kopečku mezi světovými válkami a měla zásluhu na
rychlém vzestupu Kongregace.
Bronislava Večerková, oblečená do bílého hábitu 1903, byla zvolena
generální představenou roku 1919.
Žádné založení nemůže očekávat, že vše půjde snadno v jeho existenci.
Snad právě počáteční obtíže jsou na místě. Buďto je založení překoná a
dokáže tak svou životaschopnost nebo v nich zanikne. Zde je dobré
povzbudit se k velké vděčnosti. Po položení základů bývá rozvoj již
snadnější. Jen „neusnout na vavřínech“ je nutné. Na nich jistě neusínaly
sestry, kterým pod vedením Matky Bronislavy bylo svěřeno řízení
Kongregace jež zapustila kořeny na mnoha místech.
Matka Bronislava přijala roku 1921 také první slovenské novicky. Tím
bylo přeneseno působení Norbertova řádu i do země se sice slavnou, ale
dlouho přerušenou premonstrátskou tradicí. Matka Bronislava zemřela 8.
2. 1941.
Ti, co byli před námi, plnili své poslání, jak dovedli. Dnes je to právě
naším úkolem.
|
Komunity do roku 1950
 |
 |
Komunity do roku 1950:
Po založení Kongregace r.1902 vznikaly nové komunity.
První filiálka vznikla již v r. 1904 v Praze-Střešovicích na Andělce –
mateřská škola a jesle, r.1938 - 1944 dívčí domov , r.1944 zabrán pro účely
Říše, po válce internát do r.1950
Dolany – r.1924 - 1950 sirotčinec sv. Josefa
Véska – r.1911 – hospodářství, r.1927 nebo r.1933 - 1938 sirotčinec,
Tršice – r.1923 -1946 ústav sv. Ludmily pro tělesně postižené (hochy) pod
správou Charity, r.1946 přemístěn do Nezamyslic
Humpolec –r.1936 Domov blahoslavené Bronislavy pro opuštěné ženy r.1936 -
1950
Tábor – r.1936 - 1950 Útulek pro trpící, od r.1950 pod správou Charity,
r.1963 změněn na CHDŘ a sestry přesunuty do Radvanova. Spolu se sestrami se
do Radvanova museli stěhovat i biskupové - dr. Štěpán Trochta, dr. Stanislav
Zela - a novoříšský opat Augustin Machalka. Později v Radvanově prožíval
část své internace pražský arcibiskup kardinál Josef Beran a tehdejší
provinciál jezuitů František Šilhan. Postupně se do Radvanova stěhovaly
sestry z ostatních komunit.
Prostějov – r.1938 - 1946 mateřská škola
Nezamyslice – od r.1946 přemístěn ústav z Tršic, sestry tam působí do
r.1975, potom přesunuty do Radvanova
Olšany – r.1930 - 1950 sirotčinec, potom ústav pro mentálně postižené hochy
pod správou Charity a státu, sestry tam působí do r.1979, potom jsou
přesunuty do Radvanova
Ruda nad Moravou – r.1934 - 1936 útulek pro batolata, péče o nemocné po
domech do r.1950
Němčice na Hané – r.1932 - 1950 opatrovna a mateřská školka
Libějovice – r.1922 - 1942 juvenát Otců redemptoritstů
Pustá Polom – r.1936 - 1940 škola, kursy šití a vaření, přes léto opatrovna
pro potřebné
Roudnice n. Lab. – r.1940 - 1953 nemocnice
Turnov – r.1942 - 1954 nemocnice
Borotín – r.1936 - 1941 ústav pro duševně nemocné děti pod správou Charity
Exerciční dům na Svatém Kopečku – od r.1936 -1940, 1941 německé dívky z
Hanovru, studentky z Essenu, r.1948-1950 exercicie
Sirotčinec na Svatém Kopečku – již v srpnu r.1903 byl otevřen při mateřinci
malý sirotčinec, trval do r.1933, pak Útulna sv. Josefa pro přestárlé ženy
do r.1950
Svatý Kopeček – vedení domácnosti na proboštství r.1926 - 1950
Jasenné u Vizovic – škola r.1928 - 1937
Velká Chyška – r.1937 - leden r.1943, mateřská školka
Milevsko – r.1937-1941, mateřská školka
Svatá Hora – exerciční dům r.1939
Nová Říše – domácnost kláštera Premonstrátů r.1948 - 1950.
Působení v době totality
V roce 1950 byly sestry ze Sv. Kopečka převezeny do
internačního kláštera v Nové Říši, z Dolan, Rudy n/Mor., Němčic na Hané do
Opavy, z Nové Říše po roce do Broumova a odtud v lednu r.1964 do Radvanova
spolu se sestrami z Tábora.
Sestry z nemocnice v Roudnici n. Lab. Byly v r. 1953 vyvezeny do textilní
továrny v Boleticích nad Labem a potom do Chrastavy. Některé byly poslány
přeměnit zdevastovaný Chotkův zámek ve Velkém Březně v Domov důchodců
nejprve pod správou Charity, potom jako státní ústav. V tomto DD pracovaly
sestry až do konce r. 1979, kdy byly přesunuty do Domova důchodců v Kolíně a
v r.1990 do LDN v Roztokách u Prahy, kde ukončily svoji činnost v r. 1994.
Část sester přešla do Radvanova a část do nově otevřeného Domova
blahoslavené Bronislavy v Humpolci, který nám byl v restituci vrácen do
vlastnictví a po jeho rekonstrukci zde naše provincie zřídila nestátní Domov
pro laické seniory.
Sestry z nemocnice v Turnově byly přesunuty do LDN v Jablonném v Podještědí
a poté do Domova důchodců v Jabloneckých Pasekách, kde působily až do r.
1985, kdy byly přesunuty do Radvanova.
V letech 1968 - 69 nastalo krátké uvolnění a provincie mohla přijmout
několik mladých sester. Ovšem již od r. 1972 bylo znovu zakázáno přijímat
dorost. Stejně jako jiné řády a kongregace i naše společenství přijímalo
nové členky tajně, i když musely nosit civilní oděv a pracovat v civilních
zaměstnáních. Žily v malých komunitách v Praze až do r. 1988, kdy několik
sester mohlo být přijato do Charitního domova v Radvanově, kde pečovaly o
staré spolusestry. Jiná činnost tehdy nebyla státními úřady povolena.
Návrat na Svatý Kopeček
"Naplnil se čas," který pro nás Bůh od věčnosti stanovil,
a naše řeholní společenství se mohlo po 40ti letech znovu vrátit do
mateřince na Svatém Kopečku u Olomouce.
V roce 1950 byly sestry z mateřince nuceně vystěhovány do internačního
kláštera v Nove Říši a po ročním pobytu přestěhovány do dalšího internačního
kláštera v Broumově. Začátkem roku 1964 byly sestry z kláštera v Broumově
přestěhovány do Radvanova u Mladé Vožice, kam byly v roce 1963 přesunuty
další naše sestry z komunity v Táboře. Postupně se do Radvanova stěhovaly
sestry z ostatních komunit, jak je uvedeno výše. Všichni víme, jak těžké
doby to byly pro církev a každou řeholní rodinu v naší vlasti. Před Bohem
však jistě měly velký význam modlitby a oběti, které v nuceném odloučení
přinášeli jak jednotlivci, tak celá společenství. Také naše řeholní rodina
se snažila vnímat znamení doby a co nejvíce přispět modlitbou, adorací,
skrytými obětmi a smírem k novému náboženskému rozkvětu u nás.
S radostí jsme uvítaly změny, které nastaly v závěru roku 1989, kdy církev
získala svobodu; řeholní společnosti se mohly postupně vracet do svých
klášterů, opět přijímat dorost a postupně obnovit svoji veřejně prospěšnou
činnost. I my jsme se dočkaly navrácení Norbertina na Svatém Kopečku,
nejprve do vlastnictví a v r. 1999 do užívání, bohužel ve velmi špatném
technickém stavu. Po vnitřní rekonstrukci dvou menších objektů v areálu
Norbertina jsme se mohly přesně po 50ti letech a to v Jubilejním roce 2000
vrátit na Svatý Kopeček, kde byla naše Kongregace založena. S velkou radostí
a nadějí jsme zahájily novou epochu života našeho řeholního společenství.
Při pohledu zpět - na chvíle exodu z míst dlouho obývaných - prožíváme
velkou vděčnost k Pánu Bohu a naší milé Panně Marii za pomáhající milost při
stěhování z Radvanova na Svatý Kopeček, které proběhlo bez větších obtíží a
nad očekávání dobře. Opakovaně se potvrzuje překrásná skutečnost, že Bůh,
jako ten nejlepší Otec, se o své děti s láskou stará.
Prožily jsme první vánoce ve staronovém prostředí našeho kláštera, v těsné
blízkosti baziliky Navštívení Panny Marie, kde jsme měly možnost "sbírat
plody" Jubilejního roku. Společnou modlitbou, adorací a slavnou bohoslužbou
jsme uvítaly s celou svatokopeckou farností první den Nového roku, století a
tisíciletí. Ano, máme zde více možností žít své apoštolské poslání, také
intenzivnější účastí na životě církve, což je radost, milost, ale především
závazek, abychom této možnosti více využily.
Naším posláním je dále předávat odkaz sv. Norberta a jeho spiritualitu
založenou na úctě eucharistické, mariánské, liturgické a na životě kajícím a
apoštolském. Podle Norbertova vzoru spojujeme nazíravý prvek našeho
životního stylu s apoštolskou prací ve farnosti, při výchově mládeže, v
oblasti sociálně-charitativní. Snažíme se také pomoci svým starým a nemocným
spolusestrám, zmírnit obtíže jejich stáří laskavou a obětavou službou. Máme
v nich zářivý příklad věrnosti, radostné oddanosti a ochoty dát Bohu
všechno. Je zde i formační dům, kde se připravují mladé spolusestry na své
budoucí poslání v Bohu zasvěceném životě a ve službě bližním. Chceme tak
"být připraveny ke každému dobrému dílu" podle příkladu našeho Otce sv.
Norberta.
Od r. 2002 se začalo s pomocí Boží pracovat na projektu vnitřní rekonstrukce
hlavní budovy (mateřince) v areálu Norbertina. Jako první byl zrekonstruoval
suterén (1.PP.), kde vznikly nové prostory kuchyně s přilehlými sklady a
prádelna, s potřebným zázemím pro civilní personál. Tento provoz byl otevřen
v lednu 2004 a postupně se nabídla možnost obědů pro širší veřejnost s
vlastní donáškou. Stejně tak i praní prádla pro veřejnost. Pomocí grantů a
sponzorských darů jsme mohly pokračovat v rekonstrukci přízemí hlavní budovy
(1.NP), kde byl otevřen v červenci r. 2005 Domov svatého Norberta,
pečovatelského typu pro laické seniory především ze Sv. Kopečka a blízkého
okolí. Zájem seniorů o poskytnutí těchto služeb je velký, i když kapacitně
jsme omezeny charakteristikou stavby. Přesto můžeme pomoci aspoň některým
zmírnit jejich tíživou situaci a zpříjemnit závěr jejich života. Senioři
mají - kromě jiného - také možnost zúčastnit se našich duchovních programů v
kapli. I naše společenství chce být - podle doporučení našeho zakladatele
sv. Norberta - místem tělesného a duchovního občerstvování.
Před námi zbývaly ještě dvě podlaží, které bylo třeba opravit, aby se do
nich mohl přestěhovat zdejší Charitní domov, protože prostory, které dosud
CHD využívá, nejsou bezbarierové. Podařilo se získat investiční dotace,
které významně podpořily naše finanční zdroje, takže mohla být v r. 2006
dokončena rekonstrukce 2. nadzemního podlaží a v r. 2008 také 3. NP. Obojí
bylo v květnu 2008 zkolaudováno a následovalo dlouho očekávané, radostné
stěhování sester a celého CHaritního domova do mateřince.
V uvolněných prostorách dvou menších budov bylo v září 2009 otevřeno
Víceúčelové centrum, které umožňuje ubytování studentkám, poutníkům a těm,
kteří chtějí obnovit své fyzické i duševní síly v krásném prostředí Svatého
Kopečka, ale také pro hendikepované a jinak potřebné jedince i skupiny. V
červnu 2010 se podařilo dokončit opravu kaple sv. Norberta v mateřinci a
otevřít ji svému hlavnímu poslání: k Boží chvále a pomoci lidem na cestě...
Využíváme této příležitosti a chceme poděkovat všem dobrodincům a příznivcům
našeho společného díla, kteří nám jakýmkoliv způsobem dosud pomáhali a jak
věříme, budou pomáhat i nadále. Dovolujeme si touto cestou i poprosit o
jakoukoli finanční pomoc pro další zamýšlené aktivity, prospěšné nejen
našemu společenství, ale také a především širší veřejnosti. Všechny dárce
zahrnujeme do svých modliteb a mešních obětí.
Bankovní účet: Raiffeisen Bank: 1025503127/5500.
V Ježíši, Marii a svatém Norbertu vděčné sestry premonstrátky ze Svatého
Kopečka
Aktualizováno v říjnu L.P.2010
Současnost Kongregace sester premonstrátek
Kongregaci řídí generální představená. Současnou
generální představenou (od listopadu 2006) je Matka Hermana Paulína Ĺalíková. Ve
vedení jí pomáhá generální rada Kongregace, která je složena z pěti rádkyň a
sekretářky. Od 1. září 2001 je sídlo generální představené v Trnavě na
Slovensku.
Kongregace se dělí na dvě provincie: Českomoravskou
se sídlem na Svatém Kopečku u Olomouce a Slovenskou se sídlem ve Vrbovém
(okres Piešťany, Slovensko).
 |
Kontakty na Slovenskou provincii: Sestry
premonštrátky
Kláštor Pia XI.
92203 Vrbové
Slovenská republika
tel.: +421 337792437
e-mail: prem.vr@nextra.sk
Provinční vikářkou je (od
listopadu r. 2006) S. Lujza Zuzana Kukučková |
Kontakty na Českomoravskou provinci - viz úvodní stránka webu
Svatý Kopeček u Olomouce
 |
Sídlo Českomoravské provincie sester premonstrátek je
v Norbertinu na Svatém Kopečku. Vznik naší provincie se váže se samotným
vznikem Kongregace. Samostatnou provincií se stala roku 1939, když
vznikla Slovenská provincie.
Současnou představenou provincie je (od října 2006) S. Petra Jiřina
Nováková, provinční vikářka je (od října 2006) S. Jitka Stanislava
Krňávková, místní představená je (od října 2006) S. Gilberta Monika
Svatošová. |
|
