Premonstrátská rodina

Svatý Norbert

Svatý Norbert se narodil kolem roku 1080 v oblasti Xanten ve Westfálsku. K víře se obrátil podobně rychle jako sv. Pavel. Jako mladý kanovník žil ve velkém přepychu na královském dvoře. Znenadání změnil svůj život a rozdal svůj majetek chudým. Na kněze byl vysvěcen v katedrále v Kolíně nad Rýnem. Bylo mu něco přes třicet let, když se rozhodl zasvětit svůj život pastoračním cestám a pokání. Procestoval část Francie (dnešní Belgie) a část Německa. Hlásal obrácení, napomínal kněze a řeholníky, hájil papežství, dával rady císaři a později soustředil své žáky mezi Laon a Soissons v jednom opuštěném místě v severní Francii v Prémontré. O vánoční noci roku 1121 Norbert a jeho druhové složili řeholní sliby v chrámu zasvěceném P. Marii a sv. Janu Křtiteli: takto se zrodil řád "řeholních kanovníků v Prémontré". Zanedlouho bylo vystavěno mohutné opatství: budova s vysokými zdmi postavená na vysušených močálech. Zde žili řeholníci v nadšení a v osamělosti. Tito nadšení řeholníci osídlili do té doby neznámou a pustou oblast, jejíž jméno znenadání vstoupilo za zvuku hymnů a žalmů do církevních dějin. V roce 1126 byl v Římě řád schválen a Norbert se stal arcibiskupem v Magdeburgu v Sasku. Pracoval po celých sedm let na formaci kněží, které vedl k naprosté oddanosti kněžskému stavu a k úplné duchovní čistotě. Po cestě do Itálie, při které doprovázel papeže Innocence II. do Říma, Norbert vážně onemocněl. Dne 6. června 1134 zemřel v Magdeburgu. Vzápětí začal být hluboce uctíván od všeho lidu. Svatořečen byl až v roce 1582. V 17. století byly jeho ostatky přeneseny do premonstrátského opatství na Strahově. Motto jeho druhů výstižně vyjadřuje jeho horlivost a jeho prozřetelnost: "Ad omne bonum opus parati - Připraveni ke každému dobrému dílu".

Premonstrátský řád

Po jmenování Norberta arcibiskupem v Magdeburgu byl zvolen Hugo z Fosses prvním opatem v Prémontré. Pod jeho vedením byla tomuto mladému řádu upřesněna jeho charismata a jeho struktury. Premonstrátský řád se skládá z autonomních opatství, jejichž kanovníci touží žít podle evangelia, hlásat radostnou zvěst podle apoštolské konstituce první křesťanské komunity v Jeruzalémě a podle řehole sv. Augustina. Od roku 1124 se premonstrátský řád stále rozšiřoval: do Francie, Belgie, Westfálska, Bavorska, Saska, Holandska, Skotska, Švýcarska, Lotrinska, Itálie, Čech, Uher, Španělska, Řecka a Palestiny. Od samého založení řádu se sv. Norbert a jeho učedníci oddávali postu a fyzickým pracím a zbytek svého času věnovali duchovní správě, pohostinnosti chudým a poutníkům a slavení hodinek, meditaci a studiu.

Premonstráti ve Střední Evropě

Olomoucký biskup Jindřich Zdík se stal prostředníkem při zakládání premonstrátských opatství v Čechách a na Moravě. V roce 1143 na jeho naléhání bylo vysláno několik premonstrátů ze Steinfeldského opatství, které se nachází v dnešní diecézi Cáchy, do Prahy. V roce 1143 založili první komunitu se jménem "Sion", známou též pod jménem Strahov. Brzy následovaly další kláštery: 1145 Litomyšl, 1149 Želiv, 1150 Hradisko, 1187 Milevsko, 1190 Louka, 1193 Teplá, 1193 Jasov, 1209 Zábrdovice, 1641 Nová Říše ( od roku 1211 klášter sester premonstrátek). Vznikaly také kláštery sester premonstrátek: 1143 - 1150 Doksany, 1149 - 1150 Louňovice, 1183 Kounice a 1202 Chotěšov. Převorství na Svatém Kopečku, založené komunitou z Hradiska okolo roku 1630, se v roce 1902 stalo kolébkou Kongregace sester premonstrátek.

Svatý otec Norbert založil v Premontré bratry premonstráty mužskou větev to znamená premonstráty jako kněze a následně k premonstrátským bratřím založil i ženskou větev sester premonstrátek kontemplativního založení s přísnou klauzurou.
Tyto mužské i ženské větve byly v různých zemích, v Belgii, Holandsku, Německu, Americe a byly také i u nás. Ženská větev až do josefínské reformy, kdy byly kláštery Doksany, Chotěšov a jiné zrušeny. Delší dobu byla snaha o obnovu Doksan, ale až v roce 1901 se otec Vojtěch Frejka znovu pokusil obnovit ženskou větev premonstrátského řádu. Měl původně v úmyslu kontemplativní větev, ale tehdejší poměry, ať už ze strany úřadů i ze strany církve neumožnily obnovit čistě kontemplativní založení. Byli otevřeni pro to, aby vznikla Kongregace, která spolu s modlitebním programem má i vnější činnost. Vznikla apoštolská Kongregace sester premonstrátek, která spojuje činnost nazíravou modlitbu s vnější činností. Kongregace vznikla z iniciativy otce Frejky a jistě i z Boží vůle a s Božím požehnáním v roce 1902. První obláčka byla 27.dubna 1902.
Sestry kontemplativní premonstrátky - jejich život se obnovil až v roce 1994 iniciativou strahovského opata Michala Pojezdného ve spolupráci s abatyší premonstrátského kláštera kontemplativního zaměření ve Zwierzynci v Polsku. Dvě sestry z polské kanonie a tři sestry z Kongregace sester premonstrátek postupně obnovují činnost v Doksanech v litoměřické diecézi.
Patříme všichni do jedné premonstrátské rodiny, ale každá větev má v duchu svatého Norberta jiné poslání vzhledem k církvi, ke společnosti a k apoštolátu.
K naší premonstrátské rodině samozřejmě patří taky laičtí terciáři.

Nejvyšší současní představitelé mužské větve premonstrátského řádu

Generální opat premonstrátského řádu - Thomas Anton Handgrätinger O.Praem

Narodil se 4. března 1943 v Ulmu. V roce 1963 vstoupil do premonstrátského řádu v Abtei Windberg v Bavorském lese. V létech 1965 - 1969 studoval teologii v Innsbrucku a 29. června 1969 byl v Řezně vysvěcen na kněze.
V létech 1975 - 1993 pracoval jako učitel náboženství a byl zodpovědný za učitele náboženství v diecézi.
Od roku 1994 byl opatem kláštera ve Windbergu.
Během mimořádné generální kapituly v Římě v roce 2003 byl zvolen 64. generálním opatem premonstrátského řádu. Jeho sídlo je v Norbertine Generalate v Římě.

Michael Pojezdný se narodil 17.7.1943 v Jihlavě. Po maturitě na Jedenáctileté střední škole v r. 1960 a po nepřijetí ke studiu teologie pracoval dva roky jako opravář stavebních strojů. V letech 1962-1967 absolvoval studium teologie v Litoměřicích, kde byl v r. 1967 vysvěcen na kněze. V roce 1970 vstoupil tajně do premonstrátského řádu. Opatem Strahovského kláštera byl zvolen 29.9.1987 a benedikován 30.11.1987 v Praze kardinálem Františkem Tomáškem. Po příchodu do Prahy navázal ihned kontakty s křesťansky orientovanými politiky s cílem budovat demokratickou společnost se všemi pozitivně smýšlejícími lidmi. Zasloužil se o obnovu premonstrátského řádu a zpřístupnění jeho duchovního a kulturního dědictví široké veřejnosti.
Mons. Michael Josef Pojezdný, O.Praem, je opatem Královské kanonie premonstrátů na Strahově, předsedou Konference vyšších představených mužských řeholí v České republice, definitorem Řádu premonstrátů a konventuálním kaplanem Suverénního řádu Maltézských rytířů.
Strahovský klášter požívá mezi ostatními kláštery premonstrátského řádu mimořádné postavení mimo jiné proto, že klášter je již řadu století místem posledního odpočinku zakladatele premonstrátského řádu sv. Norberta, také jednoho z českých národních světců.